Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv za Říjen 2014

POPRVÉ – 1. třídní schůzky i první nedostatečné

První měsíc práce ve škole nabízí mnohá poprvé. Nejsem si ale jista, zda jsou to všechno žádaná „poprvé“! :-)

Člověk se tak nějak zabydluje v kabinetě, před hodinou i o ní se učí zapamatovat si jména všech žáků, zejména těch, co se objevují ve škole jen svátečně, do toho přichází snaha předat budoucí generaci co nejvíce potřebných informací a zároveň u toho být nejen efektivní a třeba i vtipný a co já vím, o co všechno se vlastně kdo snaží… A do toho přicházejí stále nové a nové věci.

Doufám, že stále platí heslo „Snaha se cení!“,  jelikož 100% jista si rozhodně zatím ve všem nejsem. Zejména, když přijdou třídní schůzky, vy předstoupíte před chudé osazenstvo rodičů, kteří se chtějí něco dozvědět, vy jim to povíte a v domnění, že to máte za sebou, na vás začnou klást nesmyslné dotazy! Ano, naběhla jsem si, neměla jsem dávat dotazům tolik prostoru! :D Ne, vlastně to pro mě byla hodně zajímavá zkušenost. Rodič žáka, kterého jsem viděla během jednoho měsíce 2x si stěžuje, že se jeho dítko nudí. Když vylezete ze třídy a zjistíte, že se nudí i u všech ostatních učitelů, co zatím ve třídě byli, nabudete opět trochu sebevědomí a jdete dál. Nikdy bych neřekla, že během 10 minut dokážu v myšlenkách zhodnotit každého, kdo ve třídě sedí… a to mluvím o rodičích!

Ne vždy mi jde ale hodnocení tak od ruky. Přišly první testy a já musela vytáhnout svou červenou tužku a poprvé napsat číslo 5! Takový ten pocit, proč zrovna tento žák musí dostat 5 a jak se na to bude asi tvářit, až to uvidí a taky ta snaha, zda v testu nenajdu alespoň něco a nevytvořím tak výslednou dostatečnou… Stávalo se vám to také, nebo jste zcela oproštění od okolností zapisovali s čistou hlavou od jedné až do pěti?!

Byla to katastrofa, to ano, ale na druhou stranu se mnozí studenti alespoň snažili v zápalu nevědomosti vytvořit nějaký vtip a povedlo se! Vlastně se těším na další testy některých studentů a vím, že to nebude dlouho trvat a zase se minimálně pobavím! 

Ponaučení do příště: Počítat s nejhorším, pak je jen minimální pravděpodobnost, že vás někdo mile nepřekvapí!